Diagnóza lupusu závisí do značné míry na projevech, které nemoc odhalují. Účelem nezbytných vyšetření je na jedné straně vyloučit možnost onemocnění, které by se podobalo lupusu, a na druhé straně potvrdit diagnózu, pokud je to možné. Nejužitečnějšími vyšetřeními pro diagnózu lupusu jsou:

"Rutinní" biologická vyšetření

< Pátrání po snížení počtu krvinek v krevním řečišti (cytopenie): anémie (hemolytická nebo zánětlivá, snížení počtu červených krvinek), lymfopenie, neutropenie (snížení počtu bílých krvinek, lymfocytů nebo neutrofilů), autoimunitní trombocytopenie (snížení počtu krevních destiček) .

< Pátrání po poškození ledvin pomocí analýzy funkce ledvin (měřeno kreatininem v krvi) a moči, která umožňuje zjistit, zda existuje abnormalita ledvinového filtru. Pokud je tento filtr poškozen, bude moč obsahovat bílkoviny (včetně albuminu), ale také červené krvinky (hematurie) nebo bílé krvinky (leukocyturie). Tyto renální abnormality nejsou specifické pro lupus, ale je nezbytné na ně při hovoru o tomto onemocnění hledět. Lze je zjistit jednoduchým rozborem proužku moči.

< Analýza jaterní biologie (transaminázy, alkalické fosfatázy) je užitečná zejména při vyloučení jiného onemocnění (viru).

Imunologická vyšetření

< Jde především o hledání vysoké hladiny imunoglobulinů (hypergamaglobulinemie), která odráží aktivaci imunitního systému.

< Nejdůležitější biologická vyšetření k potvrzení diagnózy jsou imunologická s celkovým stanovením antinukleárních protilátek a jejich složek (anti-nativní DNA, anti-Ro/SS-A a anti-La/SS-B, anti-Sm, anti-RNP ...) a případně pátrání po aktivaci proteinů komplementového systému, což vede k poklesu těchto proteinů v krvi (tzv. hypokomplementemie) .

Tato imunologická vyšetření musí systematicky zahrnovat pátrání po antifosfolipidových protilátkách. Jedná se o autoprotilátky, které mohou "zahušťovat" krev a vést k riziku vzniku sraženin (trombózy) v žilách (tzv. flebitida) nebo v tepnách.

V závislosti na příznacích, které pacient vykazuje, může být užitečných několik dalších vyšetření.

< Při výskytu kožních lézí podobných lupusu může být k potvrzení diagnózy lupusu pomocí histologické analýzy nutná kožní biopsie. Ta je však užitečná pouze v případě váhavé diagnózy.

< V případě podezření na poškození srdce nebo cév (žíly nebo tepny) je nutné provést ultrazvukové vyšetření - Doppler srdce.

< V případě poškození ledvin by měla být projednána biopsie ledvin, aby se zjistilo, o jak závažné poškození se jedná.

< V případě neurologického poškození je nutné vyšetřit mozek pomocí vyšetření, jako je magnetická rezonance a/nebo analyzovat pomocí lumbální punkce tekutinu, která cirkuluje kolem mozku (tzv. mozkomíšní mok).

< Výrazné snížení počtu krvinek (cytopenie) může být důvodem k vyšetření krvetvorné kostní dřeně (která produkuje krev), které se provádí v místní anestezii (myelogram).

< Rentgenové vyšetření nebo jiná zobrazovací technika (magnetická rezonance, ultrazvuk) jsou někdy nezbytné v případě bolesti kloubů a/nebo kostí, aby se vyloučilo jiné onemocnění.

Seznam nezbytných vyšetření u lupusu nemůže být vyčerpávající, protože závisí na projevech nemoci u každého pacienta v daném životním období. Všechna tato vyšetření mohou být nezbytná ke stanovení diagnózy lupusu, ale také, a to především, k určení typu a rozsahu poškození jednotlivých orgánů a ke sledování vývoje onemocnění, aby bylo možné co nejdříve léčit recidivy. Toto posouzení je nezbytné pro výběr správné léčby.