Antifosfolipidový syndrom (APS) je autoimunitní "onemocnění", které je klinicky charakterizováno výskytem krevních sraženin nebo potratů a biologicky přítomností protilátek proti fosfolipidům. Tyto protilátky aktivují srážení krve a vedou ke vzniku krevních sraženin (trombóz), které se mohou nacházet ve všech cévách těla: tepnách mozku, ledvin, srdce ... nebo žilách končetin, krku, jater .... V závislosti na typu a místě, kde je céva ucpaná, se budou příznaky lišit (mechanismus je však stejný).
APS může být buď izolovaný (tzv. primární APS), nebo spojený s jiným systémovým autoimunitním onemocněním, zejména s lupusem (tzv. přidružený APS).
U těhotných žen mohou tyto protilátky ucpávat cévy placenty, čímž se snižuje výměna mezi matkou a dítětem, a způsobovat opakované potraty.
Zatímco antifosfolipidové protilátky je obtížné nechat vymizet, proti jejich účinkům je možné bojovat podáváním protidestičkových nebo antikoagulačních léků v závislosti na situaci. Tyto léky, pokud jsou užívány podle předpisu, umožňují normální průběh těhotenství.
Antikoagulancia se mají užívat dlouhodobě v případě anamnézy flebitidy nebo arteriální sraženiny.
Kromě těhotenství je důležité vědět, že při lupusu zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin přítomnost antifosfolipidových protilátek. V tomto případě mohou lékaři někdy nabídnout malé dávky aspirinu pro preventivní účely.
Hydroxychlorochin předepisovaný při lupusu má rovněž pozitivní vliv na riziko vzniku sraženin vyvolaných přítomností antifosfolipidových protilátek.
Syndrom antifosfolipidových protilátek (APS) je autoimunitní onemocnění, které způsobují sraženiny způsobené antifosfolipidovými protilátkami. APS může být izolovaný (primární APS) nebo integrovaný s jiným systémovým autoimunitním onemocněním, především lupusem (sekundární nebo přidružený APS). Léčba APS je založena především na velmi dlouhodobé antikoagulační léčbě nebo na podávání aspirinu spolu se subkutánním heparinem pouze v případě výskytu v souvislosti s těhotenstvím.