Existují 2 formy lupusu:

spontánní lupus, který se vyskytuje bez známých nebo rozpoznaných vyvolávajících faktorů, a indukovaný lupus, který je způsoben působením faktorů prostředí, včetně některých léků.

U spontánního lupusu se rozlišují různé formy:

čistý nebo izolovaný kožní lupus, při kterém je poškození omezeno na kůži, a systémový lupus, což je onemocnění, které může postihnout více orgánů nebo systémů (kůži, klouby, ledviny, srdce, cévy...).

Tyto rozdíly se pravděpodobně vysvětlují tím, že lupus nemá JEDNU "příčinu", ale je důsledkem několika dosud málo známých "příčin", které se u jednotlivých pacientů liší. Variabilita příznaků vysvětluje, proč se léčba a management lupusu přizpůsobí každému pacientovi.

Co je lupus vyvolaný léky?

Indukovaný lupus se tak nazývá proto, že vzniká po působení vlivů prostředí, například některých léků. Lupus je pak považován za "vyvolaný" užíváním těchto léků. Mezi těmito léky vyzdvihujeme doxycyklin (antibiotika předepisovaná proti akné), sulfametoxazol + trimetoprim (další antibiotikum), některá antiepileptika (karbamazepin), některé antituberkulotika, vzácněji betablokátory (léky proti hypertenzi) a anti-TNF. Seznam potenciálně indukujících léků je velmi dlouhý (viz otázka 43). Vysazení "indukujícího" léku obvykle vede k poměrně rychlému vymizení klinických příznaků onemocnění.

Některé faktory životního prostředí (zejména oxid křemičitý) mohou rovněž podporovat vznik lupusu, který může být v některých případech uznán jako nemoc z povolání (viz otázka 12).