LEPŠÍ POROZUMĚNÍ ŘÍZENÍ LUPUSU

Jak řídit antikoagulační a antiagregační léčbu?

U lupusu může být v případě trombózy (sraženiny v žilní nebo tepenné cévě), zejména v souvislosti se syndromem antifosfolipidových protilátek, předepsána antikoagulační léčba.

Jak se tato léčba obvykle provádí?

Zpočátku se používá antikoagulace na bázi heparinu (nejčastěji nízkomolekulárního (LMWH)), který působí velmi rychle. LMWH se podává jednorázově nebo dvakrát denně v intervalu 12 hodin. Velmi často po tomto LMWH následuje antikoagulační lék, který lze užívat perorálně a který patří do skupiny antagonistů vitaminu K (VKA), jako je warfarin a vzácněji acenokumarol.

Tyto léky působí tak, že blokují syntézu určitých koagulačních proteinů. Antikoagulační účinek VKA je proto opožděný. Vzhledem k této době zpoždění je třeba heparin udržovat v nezměněné dávce tak dlouho, jak je to nezbytné, tj. dokud se INR (International Normalized Ratio) nenachází v požadovaném terapeutickém pásmu po dobu 2 po sobě jdoucích dnů.

INR je biologický test, který umožňuje sledování a přizpůsobení VKA (kromě jakékoli léčby VKA je INR u normálního subjektu 1). Vzhledem ke značné interindividuální variabilitě je dávka VKA přísně individuální.

Stability léčby je někdy dosaženo až po několika týdnech. Po změně dávkování se až do stabilizace provádí pravidelné kontroly INR.

Při syndromu antifosfolipidových protilátek se cílové INR pohybuje mezi 2 a 3 u žilní trombózy a 3 až 3,5 u arteriální trombózy. V současné době jsou k dispozici i jiná antikoagulancia (přímá perorální antikoagulancia s anti-Xa aktivitou), která nevyžadují monitorování INR, ale u lupusu je třeba posoudit míru jejich účinnosti, zejména v případě syndromu antifosfolipidových protilátek. Nedoporučují se jako léčba první volby.

Antiagregační léčba, v čele s nízkými dávkami aspirinu, zabraňuje tvorbě "destičkové sraženiny". Tato léčba působí okamžitě a v případě aspirinu trvá až 10 dní po jeho vysazení. Antiagregační léčba nevyžaduje biologické monitorování. Počáteční dávka je nejčastěji rovnovážná dávka (u aspirinu často méně než 100 mg).

Když se říznete, krevní destičky se shlukují (jako cihly) a ucpou cévní trhlinu. Pokud užíváte aspirin, budete v případě pořezání krvácet déle.